Jeskyně ČR
"
Relativně pestrá geologická stavba a její dlouhý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin, jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť obsahují nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomeny, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života, o vzniku a vývoji lidské kultury. Proto jsou jeskyně již od samých počátků přírodních věd objektem výzkumů a o něco později pochopitelně i ochrany. K těmto účelům také byla v minulosti pořizována již řada nejrůznějších soupisů, které však nebyly nikdy souborně a jednotně zpracovány.
V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR - oddělení péče o jeskyně jsme společně s Českou speleologickou společností začali budovat „Jednotnou evidenci speleologických objektů“ (JESO), jako mapový a textový soubor informací s perspektivou napojení na paralelně vytvářený Informační systém ochrany přírody (ISOP). Takto jsme zatím zaregistrovali celkem 2227 jeskyní a propastí, z toho je 1771 krasových a 456 pseudokrasových, 1062 v Moravském krasu a 378 v Českém krasu. Pro předběžnou informaci odborné veřejnosti jsme vybrané údaje shrnuli do následujícího soupisu a jejich lokalizaci vyjádřili alespoň přibližně v přehledné mapě (údaje a mapa z roku 1998).
Jsme si vědomi, že soupis ani zdaleka není úplný a na mapě naší země jsou mnohá speleologicky bílá místa, že uvedené údaje nejsou reprezentativní, mnohé možná i nepřesné, což však odráží různorodost našich informačních zdrojů.
Tuto práci věnujeme nestorům české a moravské karsologie Martinu Křížovi, Floriánu Koudelkovi, Karlu Absolonovi, Vladimíru Homolovi, Jiřímu Vodičkovi a Františku Skřivánkovi, kteří se zasloužili o první soupisy našich jeskyní a propastí, na které navazujeme.
K 1. 1. 2026 je v databázi JESO evidováno 4162 jeskyní a propastí; v krasu 2581, v pseudokrasu 1581, v Moravském krasu 1194, v Českém krasu 719.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JESKYNĚ A KRASOVÁ ÚZEMÍ ČR (1)
(1) JAROSLAV HROMAS, DANIELA BÍLKOVÁ, Správa jeskyní České republiky – JESKYNĚ A KRASOVÁ ÚZEMÍ ČR - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-21] [online]. Dostupné z: https://www.caves.cz/jeskyne-a-kras
SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY
"
Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) byla zřízena 1. dubna 2006 jako státní příspěvková organizace, jejíž součástí se stalo 14 zpřístupněných jeskyní i odborné oddělení péče o jeskyně. Přes své osamostatnění je SJ ČR nedílnou součástí aktivní struktury státní ochrany přírody a její odborné, personální a technické vybavení je zárukou kvalitní péče a prezentace jeskyní, ale také dalšího rozšiřování odborných činností ve sféře průzkumu, výzkumu, dokumentace a ochrany krasu, jeskyní i dalších podzemních prostor.
Účelem vzniku SJ ČR je zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - O NÁS (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – SPRÁVA JESKYNÍ ČESKÉ REPUBLIKY - O NÁS - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-21] [online]. Dostupné z: https://www.caves.cz/sprava-jeskyni-cr/o-nas
BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
"
Bozkovské dolomitové jeskyně na severním okraji Bozkova ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých. Dva samostatné systémy chodeb a síní, propojené štolou, jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou - podzemní jezero je největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem a ojedinělými formami selektivní koroze stěn a stropů. S celkovou délkou dosud objevených prostor 1118 metrů a výškovým rozpětím 43 metrů jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v ČR. Od roku 1999 jsou národní přírodní památkou.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://bozkovske.caves.cz/
KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ
"
Koněpruské jeskyně leží ve středních Čechách, sedm kilometrů jižně od Berouna v chráněném území CHKO Český kras, nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn. Objeveny byly v roce 1950 a pro veřejnost zpřístupněny roku 1959. Vznikly v devonských vápencích starých až 410 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více než 70 metrů. Jejich celková délka přesahuje 2 kilometry, zpřístupněno je cca 620 metrů. Ve svrchním patru byla v 15. století tajná penězokazecká dílna. Jeskyně jsou jedinečné svou opálonosnou výzdobou a paleontologickými nálezy, dokládajícími vývoj přírody za posledních 1,5 miliónu let.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ (1)
Novinky.cz - Koněpruské jeskyně už jsou otevřené a lákají na osvícené minerály (2)
Výskyt opálu v Českém krasu - Vladimír Lysenko, Josef Slačík (Český kras 3; str.23—37; Beroun 1978) (3)
Luminiscenční typologie kalcitu a jiných jeskynních minerálů - Josef Slačík, skupina Tarcus (Český kras 1; str.44—59; Beroun 1976) (4)
Sukcese a chemismus minerálních výplní Českého krasu - Vladimír Lysenko, Josef Slačík (Český kras 2; str.7—20; Beroun 1977) (5)
Aragonit v československých jeskyních - František Králík, František Skřivánek (Československý kras 15 /1963/; str.11—35; Praha 1964) (6)
Nová jeskyně s aragonitovou výzdobou v Československu - František Králík (Československý kras 13 /1960—1961/; str.23—30; Praha 1962) (7)
(1) Správa jeskyní České republiky – KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://konepruske.caves.cz/
CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ
"
Jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu, 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území ČR. Dodnes jsou zachována původní kamenná schodiště a prohlídka je romantickou exkurzí do historie. Jeskyně postupně vytvářela koroze rozšiřováním puklin, na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé mramory střídají tmavé vrstvy amfibolitů. Tyto horniny se podílely na vzniku pozoruhodných kruhových útvarů na stěnách, tzv. ok. Strmé chodby jeskyně upadají až do hloubky 41 metrů na hladinu podzemního toku. Celková délka systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1400 metrů. Prostory mimo návštěvní okruh zkoumají speleologové a speleopotápěči. V 80. a 90. letech objevili rozsáhlé, trvale zatopené prostory s jedinečnými drúzami křemene.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://chynovska.caves.cz/
JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ
"
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk, který dal jméno i národní přírodní rezervaci nad jeskyněmi. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.
Jeskyně jsou proslulé bohatou a pestrou krápníkovou výzdobou a jako největší známé zimoviště netopýrů a vrápenců v České republice.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://javoricske.caves.cz/
MLADEČSKÉ JESKYNĚ
"
Mladečské jeskyně se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Jeskyně nabízejí atmosféru dávné minulosti. Je to největší a nejstarší sídliště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného rituálu. V podzemí jsou malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené prostory patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - MLADEČSKÉ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – MLADEČSKÉ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://mladecske.caves.cz/
JESKYNĚ NA POMEZÍ
"
Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky.
Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JESKYNĚ NA POMEZÍ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – JESKYNĚ NA POMEZÍ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://napomezi.caves.cz/
JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU
"
Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin vznikl v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor výrazně ovlivnily vody tajícího ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. Na stěnách jsou nejstarší historické nápisy v ČR.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://naspicaku.caves.cz/
ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ
"
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé ČR s celoroční stálou teplotou 14,5 °C. Byly objeveny na přelomu let 1912/13 a pro veřejnost zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší zatopená propast světa a nejhlubší propast ČR - Hranická.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://zbrasovske.caves.cz/
JESKYNĚ NA TUROLDU
"
Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrch Turold na okraji města Mikulova, v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Spolu s jeskyní Liščí díra tvoří přes 3 kilometry dlouhý labyrint chodeb. Na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní vznikla na zlomech a puklinách ve vápencích druhohorního stáří, postižených mladým alpínským vrásněním.
Jde o největší jeskynní systém v druhohorních vápencích v České republice s unikátní modelací stěn a stropů.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JESKYNĚ NA TUROLDU (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – JESKYNĚ NA TUROLDU - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://naturoldu.caves.cz/
JESKYNĚ BALCARKA
"
Jeskyně Balcarka se nachází v Moravském krasu v malebném krasovém žlebu nedaleko Ostrova u Macochy. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. Vstupní portál jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Prohlídka s průvodcem začíná v mohutném vstupním portálu v Balcarově skále. Sluj byla známa odnepaměti a sloužila paleolitickému člověku jako sídliště. Byly zde nalezeny opracované kameny a kosti či pozůstatky ohnišť. Uměle proraženou chodbou sestupují návštěvníci do prostor, které roku 1924 objevil ostrovský občan, poslanec Josef Šamalík. Prostory upoutají barevností sintrových náteků a stalagmitů.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JESKYNĚ BALCARKA (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – JESKYNĚ BALCARKA - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://balcarka.caves.cz/
KATEŘINSKÁ JESKYNĚ
"
Skalní portál vstupu do Kateřinské jeskyně se nachází na začátku hlubokého kaňonu Suchého žlebu nedaleko Skalního mlýna. Jeskyně je významnou paleolontologickou a archeologickou lokalitou. Může se pochlubit největší zpřístupněnou podzemní prostorou v ČR, Hlavním dómem (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Fotogenickou výzdobou je například Bambusový lesík či ikonická Čarodějnice.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - KATEŘINSKÁ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – KATEŘINSKÁ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://katerinska.caves.cz/
PUNKEVNÍ JESKYNĚ
"
Punkevní jeskyně leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909. V březnu 1921 byla zprovozněna první vodní část jeskyně s plavbou loděmi. Aktuálně jde o jedinou fungující plavbu motorovými loděmi v přírodní jeskyni v kontinentální Evropě. Návštěvníci se podívají i na dno 138 metrů hluboké propasti Macocha.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - PUNKEVNÍ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – PUNKEVNÍ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://punkevni.caves.cz/
SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ
"
Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí, ležící na severním okraji Moravského krasu u městečka Sloup. Ponorový dvoupatrový jeskynní systém, vytvořený erozní činností Sloupského potoka, je součástí nejdelšího jeskynního systému v ČR – Amatérské jeskyně. Sloupsko–šošůvské jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny); otevřeny veřejnosti jsou už od roku 1881. Se 1760 metry prohlídky jde o nejdelší zpřístupněný jeskynní systém v ČR. Závěrečná část prohlídky, jeskyně Kůlna, je významná archeologická lokalita, naleziště pozůstatků neadrtálského člověka.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – SLOUPSKO-ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://sloupskososuvske.caves.cz/
JESKYNĚ VÝPUSTEK
"
Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou, ale i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů vytvořila ponorová činnost Křtinského potoka. Podle záznamů ho navštěvovali již v 17. století mastičkáři, nacházející kosti pravěké zvířeny. Jan Ferdinand Hertold v práci Tartaro-Mastix Moravie z roku 1669 popisuje otvory do chodeb a propastí, "které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati". Na začátku 20. stol. sloužila jeskyně k těžbě fosfátových hlín, za II. světové války jako továrna na letecké motory a za "Studené války" v 60. letech bylo do jeskyně vestavěno tajné vojenské velitelství.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - JESKYNĚ VÝPUSTEK (1)
(1) Správa jeskyní České republiky – JESKYNĚ VÝPUSTEK - Správa jeskyní České republiky [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://vypustek.caves.cz/
Králova jeskyně (Tišnov Květnice)
"
Pověstmi opředený kopec Květnice skrývá hluboko pod svým povrchem rozsáhlé krasové jevy, propasti a jeskyně. Jednou z nich je i Králova jeskyně. Objevena byla náhodně v roce 1972 na severovýchodním svahu Květnice. Byla pojmenována po Aloisi Královi, čestném občanu města Tišnova, objeviteli Demänovských jeskyní. Jeskyně je značně členitá a poměrně rozlehlá. Po zmapování měřila její známá část 350 m. Má bohatou krápníkovou výzdobu s krápníky různé délky a síly a s dvěma sintrovými jezírky. Některé části jeskyně jsou tak pozoruhodné, že jsou uzavřeny i pro jeskyňáře. Mezi nejvýraznější části patří Dobišarova jeskyně, Hrozivý dóm (20 m délky a 14 m šířky) a Tišnovský dóm (35 m délky a 18 m šířky). Dnes je celková známá délka kolem tři čtvrtě kilometru. Výzkumy však pokračují.
Králova jeskyně je přístupná jednou za rok, v době konání jarní Mezinárodní burzy minerálů počátkem května (pouze v sobotu a v neděli). Cesta ke Králově jeskyni je v tyto dny značena šipkami od Centra sociálních služeb. Návštěvník si může vybrat ze dvou tras. První je méně náročná a vhodná i pro malé děti. Druhá trasa je náročnější, ale dobrodružnější. Zahrnuje pohyb ve stísněných prostorech v různých úrovních terénu. V tomto případě je třeba počítat s ušpiněním oděvu. Zažijete však jeskyni tak, jak ji vidí jeskyňáři.
" (1)
Zdroj:
Správa jeskyní České republiky - Králova jeskyně (1)
(1) Tišnov - Naše město – Králova jeskyně - Tišnov [cit. 2026-02-19] [online]. Dostupné z: https://www.tisnov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=16737&id=1101&n=kralova%2Djeskyne&p1=51
