Čertův Důl - Uran
V 50. a 60. letech byl v Orlických horách prováděn geologický průzkum zaměřený na vyhledávání rudných ložisek. V létech 1962-65 byla ražena štola na jižním svahu kóty 863 Ostroh, severně od Zdobnice a Čertova dolu. V podzemí bylo vykutáno asi 2700 m chodeb.
Čertův Důl - uran
Lokalizace:
V Čertově Dole, resp. na úbočí Kamence (953 m n. m.) byl při prospekčních pracích zastižen zvýšený obsah radioaktivních minerálů. Jedná se nepříliš rozsáhlé ložisko polymetalických rud hydrotermálního původu.
Informace o lokalitě:
Ložisko bylo objeveno v souvislosti s prospekčními pracemi Čs. uranového průmyslu, Geologického průzkumu n. p. v roce 1962 prostřednictvím série vrtů a rýh. Poté bylo zkoumáno Geologickým průzkumem Rýmařov v letech 1962−63 a 1966–67 pomocí vrtů až do hloubky 190 m.
Geologie:
Zrudnění je zde vytvořeno ve dvou generacích. Starší je Pb−Zn mineralizace stratiformního typu, mladší je pak karbonát–sulfidové zrudnění s fluoritem v podobě strmých žilek. Rudy jsou koncentrovány ve statigraficky nejvyšší čočce krystalických vápenců, uložené ve svorech stroňské série při kontaktu s metamorfity ortorulového typu. Kutáno zde nebylo a průzkum spočíval pouze v odvrtání série vrtů a vyhodnocení průzkumných rýh.
Ložisko se nachází v metamorfitech stroňské série, v tzv. parasérii Zakletého. Ta je v blízkém okolí ložiska tvořena silně metamorfovanými migmatity, kdy substrát tvoří granáticko−biotiticko−muskovitické svory a metatekt představuje křemen−živcová hmota. Ve spodnějších částech vystupuje souvrství s převažujícími dvojslídnými a místy granátickými svory. Lokálně se vyskytují žíly lamprofyrů odpovídajících minetám. Jako vložky ve svorových souvrstvích jsou přítomny polohy krystalických karbonátů až karbonátických svorů, v okrajích přecházejících do erlanů.
Mineralogie:
Právě na lože vápenců je vázána až 70 m mocná vlastní mineralizace. Vápence mají šedobílou až šedohnědou barvu o velikosti zrna 0,3 – 0,7 mm a obsahují proměnlivé množství křemene, muskovitu a biotitu. Zrudnění tvoří drobné ložní, vzácně i pravé žilky až impregnace sledující foliaci horniny, případně nehojné trhlinky orientované pod úhlem max. 45°. Rudní nerosty jsou zastoupeny především černohnědým sfaleritem a galenitem. Vrty prokázaly mineralizaci ve hloubce 62,0 – 66,0 m a 84,0 – 89,6 m. Sfaleritová poloha byla zastižena i v nadloží karbonátové polohy jako nepravidelná šmouhovitá žilka v granátickém svoru v hloubce 38,3 m. Se sfaleritem a galenitem jsou těsně prostorově asociovány nehojné drobné impregnace pyritu a pyrrhotinu.
V několika vrtech byl zastižen systém ukloněných žilek s výplní tvořenou převážně bílým, nazelenalým nebo slabě narůžovělým kalcitem se slabým výskytem pyritu, markazitu, hematitu a chloritu, vzácněji také tmavofialového a zeleného fluoritu a chalkopyritu. Na kontaktu migmatických komplexů se svory bylo zjištěno nevýrazné scheelitové W − zrudnění s obsahem wolframu cca 1 %.
Zdroj:
Richard Pokorný - Historie hornictví na Rychnovsku II
Fotogalerie z návštěv
Čertův Důl - uran - 25.5.2008
Čertův Důl - uran - 1.6.2008
Čertův Důl - uran - 2.5.2009
Čertův Důl - uran - 8.5.2010
Čertův Důl - uran - 27.7.2014
Čertův Důl - uran - 6.7.2015
Čertův Důl - uran - 6.8.2016
Čertův Důl - uran - 5.8.2017
Čertův Důl - uran - 22.7.2018
Fotogalerie nálezů
Čertův Důl - vzorky na lokalitě - 25.5.2008
Čertův Důl - vzorky na lokalitě - 2.5.2009
Literatura
PAULIŠ, Petr, Stanislav KOPECKÝ a Pavel ČERNÝ. Uranové minerály České republiky a jejich naleziště: Uranmineralien der Tschechische Republik und ihre Fundstellen, 2. díl. Kutná Hora: Kuttna, 2007.
ISBN 978-80-86406-45-9.
Medl, L., Kamenec v Orlických Horách. Minerál 2005, 13,1,18-21.
Moravec, B., Průzkum uranových ložisek v Orlických horách a jejich mineralogie. Minerál 2001, Panorama, 9.
